close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Piercing v pupiku

24. března 2007 v 18:18 | lucka B. |  Piercing

Piercing pupku-2.část

C: Typy šperků:

Rozlišujeme základní 2 typy používaných šperků u piercingů pupku:

NBBI. Banánky - Navel bananabells --jedná se vlastně o šperk tvořený 2 kuličkami, spojenými závitem s tyčinkou obloukovitého tvaru. Co se týče rozměrů, menší kulička (horní), jež jest umístěna nad pupkem, bývá od 4mm po 6mm v průměru,nejčastěji pak 5mm, síla tyčinky bývá standartně l,6mm, méně často l,2mm (zde hrozí prořezávání), její délka-nejčastěji se používá 10 a 8 mm, vyrábí se také 6mm a l2m,spodní kulička bývá standartně 8mm, méně často lOmm či 6mm(microbanabells). Větší kulička je umístěna uvnitř vyhloubení pupku a spojovací tyčinka prochází tkání.
JNS-F Kuličky mohou být pouze hladké (NBB), či opatřené různými typy "kaménků", hladkými počínaje, přes fasetované s řezanými ploškami (JNS-F) a kaménky mohou být umístěny buď pouze na dolní či na obou kuličkách a jsou vyráběny v četných barevných variantách (GNS) a též povrchové zpracování broušených plošek se liší. Místo klasické bižuterie (Swarovski krystal) mohou být použity četné další materiály: sklo, GNS perleť, polodrahokamy a drahokamy většinou v kombinaci se zlatem (AU),dále se používají kuličky celé vyhotovené z plastu, většinou z polymetylmetakrylátu, různých přírodních materiálů - jantaru, mamutoviny aj.
Některé materiály, jimiž jsou kuličky osazovány, mají schopnost ve tmě svítit či reagovat na UV záření. Kuličky mohou být různě zdobené, jindy mohou být členitější, různých tvarů - kostky apod.(DIE).
Taktéž materiály jsou pestré - Nickel negative Medical Steel - ocel s obsahem niklu v množství odpovídajícím příslušnému zákonodárství zemí EU, dále velmi vhodný a oblíbený je i Titan, který je vhodnější do čerstvých piercingů, je mnohem lehčí, takže se vyloučí negat. tah náušnice. Dále některé firmy vyrábí šperky pouze ze dvou kusů, kdy šroubovací je pouze horní kulička a přechod mezi dolní DIE kuličkou a tyčinkou je zcela hladký a usnadňující tak hojení, neboť nedochází k hromadění nečistot v tomto místě. Elektrolyticky je titan upravován do různých zabarvení (XNB). Dalším postupem je získáváno černé zbarvení-ona známá Black line fy Wildcat (KFU). Bezpečným materiálem je Zirkon s vrstvou zlatě zabarvenou(GDN). Speciální kapitolou jsou šperky zlaté,používají se většinou ze l4 karátového zlata, protože l8 karátové je příliš měkké, zpracované však u seriózních firem metodou bez použití niklu.
AU Nyní se dostáváme k otázce, kdy použít zahnutou barbellu. Na základě zkušeností piercerů provádějících velké množství piercingů ,je obecně v literatuře uváděn fakt, že použití zahnuté barbelly je nejoptimálnější postup s ohledem na celkový komfort a hojení. Každý na základě vlastních zkušeností dochází většinou postupně ke stejnému závěru. Mnohé problémy, jež komplikují hojení, jsou vyvolány např. použitím příliš malého šperku-to se týká použití kroužku, kdy tkáň je silně napínána a zatěžována v obl. vchodu a východu z piercingového kanálku, zatímco u jiných typů piercingů (bradavka aj.) je výhodou co největší rozsah tkáně zavzaté do piercingu.
U pupku je to poněkud odlišnější - při použití kroužku platí pravidlo čím méně, tím více a piercingem by měla procházet maximálně l/3 obvodu kroužku. Pokud piercing obsahuje příliš tkáně, poté si kroužek hledá takové místo, kde je eliminováno zvýšené napětí a tlak ve východech a výsledkem je cestování šperku tkání, v horším XNB případě až vyloučení. Náhrada kroužku barbellou většinou potlačilo tyto problémy, a to většinou záhy-během několika dní. Není výjimkou, že piercingy za použití kroužků se vlivem těchto okolností mohou hojit od 6 až do l8 měsíců! Mnozí lidé si spojují piercing pupku se zavedením kroužku, ovšem pokud jsou informováni o skutečnosti, že při použití barbelly je čas hojení výrazně zkrácen a bez komplikací, většinou volí tuto variantu a záhy mnohdy kvitují tento krok positivně i z hlediska estetického, čas hojení mnohdy může být i pouze 3-4 měsíce.
Po zhojení piercingu lze samozřejmě používat i šperky, zhotovené z kovů, které nelze použít do čerstvého piercingu-zejména stříbrné, které mnohdy jsou opatřené různými aplikacemi, řetízky, drobnými vícečetnými kaménky, apod., ovšem aplikace těchto typů šperků do nového piercingu je z hlediska zdravotního stavu nezodpovědná-alergie, argyrie apod.(popisováno v jiných kapitolách). Po zhojení piercingu je mnohdy elegantní použít tzv. navel.shields či navel orbitals, prostě stříbrné terče, jež se podloží pod piercingovou barbellu a mnohdy umocní estetický dojem, jindy překryjí méně hezký pupek (OCH).
GDNOCHKFU


II. Kroužky -- z různých materiálů, různých tvarů, jak popsáno dříve. Rozměrově většinou o síle drátu 1,6mm až po 2,4mm, o průměru cca 10-14mm. Ne více než 1/3 kroužku smí procházet piercingem. Někdy je vhodnější použít kapkovitého tvaru kroužků, nebo jindy D-rings, resp. Bar rings, které vyloučí negativní tlak a svírání východů piercingu, zvláště při použití menšího šperku. Pokud vsedě se břicho skládá do záhybů v oblasti pupku, je použití kroužku málo vhodné, dochází k tlaku na něj a je sunut směrem na jednu či druhou stranu, často dochází vlivem opakovaného tlaku k jizvení a cestování. Kroužky mohou být umístěny na horní části pupku, na spodní i ze stran,mohou být vícečetné.

Vlastní provedení piercingu:
Nutností před vlastním zavedením šperku je podrobné prozkoumání tvaru, anatomie a vlastností pupku v různých polohách těla. Často vleže dochází k vyrovnání a oploštění i dobře vyvinutého valu na horním pólu pupku. Je nutno nejdříve řádně vydesinfikovat oblast budoucího piercingu dle běžně platných zásad. Pokud není vyvinut zřetelný okraj či val, nebo je velice plochý, nepoužijeme kroužek v žádném případě. Nejdříve tedy provádíme označení vnitřního bodu piercingu uvnitř pupku v poloze vleže. Označení je vhodné provádět za použití štětiček namočených v genciánové violeti, jindy lze využít tzv. Skin Marker-značkovač, který se používá i v medicínské praxi. Postupy mohou být odlišné dle zvyklostí.
Já osobně si vyznačím i zevní bod nejprve vleže a následně modifikuji jeho polohu s ohledem na velikost šperku vestoje, kdy mnohdy dochází k výrazným posunům pupku - většinou horní okraj a val poklesá směrem dolů a někdy dochází i k "sešikmení" tvaru a šperk by poté mohl být umístěn křivě. Tedy vestoje je provedeno definitivní zaznačení bodů a vlastní piercing je proveden za sterilních kautel vleže-za pomoci speciálních kleštiček a jehly či kanyly. Poté po "schválení" a prohlédnutí piercingu klientem v zrcadle je vhodné překrýt piercing vhodnou náplastí. Po zhojení lze s odstupem zaměnit zahnutou barbellu za kroužek, pokud má klient takové přání a odpovídají tomu anatomické poměry. Někdo doporučuje zavést barbellu delší než vlastní šíře piercingu cca o l,5mm, a to z důvodu komplikací vlivem otoku, ovšem mám zkušenost, že tento typ piercingu při správné péči prakticky neotéká a pokud je barbella zbytečně dlouhá, nepůsobí to esteticky příznivým dojmem.

Hojení a komplikace:
Hojení- za normálních okolností se tvoří vrstva z epiteliálních buněk uvnitř piercingového kanálu-tedy mezi vchodem a východem z rány a hlavním smyslem této skutečnosti je vlastně snaha organismu ochránit tělo před cizím tělesem (piercingový šperk). Epitelové buňky tvoří postupně vrstvu ve tvaru trubice či válce v průběhu vnitřní strany piercingu. Tento proces obyčejně probíhá cca po dobu 6-8 týdnů. Po vytvoření této epitelové vrstvy se tato kolem šperku může smrštit. Může být poté snadno poškozena či natržena., proto není vhodné násilně otáčet šperkem bez předchozího koupání v teplé vodě, resp.za pomoci obkladů, čímž dochází k roztažení kůže a tím i k uvolnění piercingového kanálu a umožnění rotace.
Všechny piercingy produkují tkáňový mok během fáze hojení, což jest lepkavá čirá či lehce jantarová tekutina zasychající v okolí východů a na povrchu šperku ve formě jakýchsi stroupků-zvaných krusty (připomínají "ospalce" v očních koutcích po ránu). Tato tekutina by neměla být zaměněna s hnisem, který je žlutý či zelený. Když jest epitelová vrstva vytvořena, musí následně zpevnit, zesílit a rozšířit se. Tento proces mnohdy trvá 6 měsíců až rok. Až se stane piercing více soudržným, dochází k zakulacení východů směrem dovnitř a celkově se piercing stává pružnějším a uvolněnějším v okolí šperku. Až v této fázi definitivního vyhojení je možné bez následků zaměnit stávající šperk za jiný. Ač po zhojení již piercing nezarůstá a tedy se neuzavírá, vlivem pružnosti tkáně dochází rychle ke smrštění a zavedení šperku bez použití vhodných zavaděčů je mnohdy nemožné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama